V/A – Ztracený ve světě: A Tribute To Oldřich Janota

---

Písničky od „Muže, který prochází zdí“ (v roce 2000 cena kritiků Žlutá ponorka za celoživotní přínos) na album nahráli: Jablkoň, Traband, Tara Fuki, Fru Fru, Maraca, Čankišou, Jana Vébrová, Žamboši, Květy, Jarret a mnoho dalších.
Tomáš S. Polívka v úvodním slově v albu píše: „Těžko najdete jinou tak mihotavou, zvukomalebnou, snivou, bezčasou a nadčasovou hudbu, jakou jsou písně Oldřicha Janoty. Řadili je k folku, minimalismu, experimentálnímu rocku i alternativě a ony přitom zůstaly bez ohledu na žánr či formu pocitem, náladou, tušením, obrazem, chvěním. Možná proto je mohli po svém uchopit tak různorodí interpreti a ony zůstaly nezaměnitelné. … „
Na albu se nachází sedmnáct skladeb. Album otevírá Jablkoň s titulní písní celé kompilace, Michal Němec říká, proč si vybral právě tuto skladbu: „Ztracený ve světě, to je taková úplně typická Janotovka… A Janotovky ty já prostě rád.“
Nálada této skladby jakoby předurčuje ráz první poloviny alba, která ctí spíše klidnější podobu písní Oldřicha Janoty. V druhé půli alba postupně přibývá rockovější podoba písní, aby závěr a tečku za celou kompilací udělal Tomáš Kočko, který skladbu Sedm havranů nahrál čistě „janotovsky“, tedy kytara a zpěv.
„… Janota zpívá v jedné ze svých nejznámějších písní „i cesta může být cíl“ Tribute album můžeme brát jako zamávání spřízněných duší poutníkovi. Popřejme Oldřichovi Janotovi, ať ho stále těší hledání. A sami se těšme na další nalezené písně, další doteky nezměrna i pokory jako z veršů zenových básníků.“
1. září 2009 proběhne křest alba na speciálním koncertě v pražském klubu Vagón (od 21:00 hod.), kde zahrají Traband, Jana Vébrová a další.
Jarda Svoboda, TRABAND: Kvůli verši “jako opilý muž na rohu náhle zasažený bleskem/ jsme poznáním podobni zralým plodům/ ale nakaženi steskem”. Ale dlouho jsem si lámal hlavu s tím, kdo a komu a proč je tím druhým břehem, dokud jsem to neprožil na vlastní kůži. Setkání s blížencem, který dává směr a smysl jinak divoce a nahodile běžící řece.
Karel Heřman, ČANKIŠOU: Místní blázen je veselá píseň a já si ji pamatuji ze svých mladých let ještě když hrál Oldřich Janota s Mozart K v 80. letech minulého století v Ernově sále Staré radnice v Brně. A pro mě to byla nejuchopitelnější píseň, z těch, o kterých jsme společně uvažovali.
Zdeněk Král, MINACH: Původně jsme chtěli píseň Druhý břeh, která se nám velmi líbila, a ve které jsme pro nás viděli určitý potenciál. Ale unikla nám, protože 5 minut před námi ji zabral Traband. Pak nastalo tápání a nebyli jsme si dlouho jisti. Našli jsme ale zase písně, které se nám moc líbily, ale zjistili jsme, že jsou tak dokonalé, že přidávat k nim něco (nově je aranžovat), by byl hřích a věčná škoda. Nakonec jsme, vzhledem k našemu zaměření dali přednost písni Tvůj stín, ke které jsme se snažili přistoupit pokorně a s citem. Udělat jí po svém, ale zároveň nezničit její křehkost a prostotu. Když byl výsledek hotový, zdálo se nám, že je to “naše” nejlepší píseň.
Tomáš Kočko & Orchestr: Píseň Fetišista byla pro mě provokující výzvou a u písně Sedm havranů jsem si krásně zafolkoval…
Honza Žamboch, ŽAMBOŠI: Píseň Země Nikoho se mi líbí pro její stále platící a nadčasové poselství, je naléhavá a mluví k věcem, na které mám stejný názor. Nemusel jsem dlouho vybírat.
Oldřich Krejčoves, OKREJ: 24 hodin volného času….líbí mi text, ten je hodně přímej…. našel tempo a dal tomu kabát z obvyklých akordů. Náladu jsem se snažil zachovat jako originál.
Jana Vébrová: Text. Protože je tam krásnej text!
Dorota Bárová, TARA FUKI: Z těch písní se mi prostě líbila nejvíc. Minimalistický hudební doprovod a krásný text.
Petr Krško, ZVA 12-28 band: Predlohu si nesmierne vážime, ale dovolili sme sa pesničky “Hydrant” zhostiť po svojom. Pri aranžovaní sme sa bavili a skladbu si dovolíme zaradiť do nášho širšieho koncertného repertoáru.
Petr Filák, MARACA: Můj důvod byl, že jsem měl ve 13 letech jedinou kazetu, kde mi sestra namixovala Kryla, Mertu, Janotu atd.. Od O.J. tam byla jen jediná piseň a to Bitva na Tursku. Takže nostalgie. Ostatni Maracaci ho vůbec neznali. Možná proto jsme ji tolik změnili.
Petr Hudec, HUKL: Uváznul ve mně melodicky silný slogan: “Temný stín se mnou na stráni pokácel akát”. Zvolání: “spoléhám na cit, ale jen chybu na chybu” jsem sebeironicky uchopil jako osobní hudební ale i životní zkušenost. Konečně také jinotajné ztotožnění člověka se stromem a určitá znepokojivost písně je, myslím, přitažlivá. Kapela tuto moji volbu nakonec ráda musela akceptovat.
Martin Kyšperský, KVĚTY: První album Oldřicha Janoty, které jsem měl, bylo ještě samizdatově vydané, koncertní “Žně”. Nejdřív se mi to vůbec nelíbilo, a pak jsem to poslouchal pořád dokola. A dodnes je to nejlepší deska ! A na ní Oldřich velmi málo zpívá, spíš civilně vypráví. Ve skladbě Žlutý kopec se mu v jedné chvíli jakoby zlomí hlas, a dostane takovou zvláštní barvu.. nevím proč se mi to tak líbí. Miluju tuhle písničku.
Tracklist:
1/ Ztracený ve světě – Jablkoň
2/ Země Nikoho – Žamboši
3/ Čekání – Tara Fuki
4/ Prvnička – Cimbálová muzika Stanislava Gabriela
5/ Červen na Svaté – Jana Vébrová a Ivan Acher
6/ Druhý břeh – Traband
7/ Zvláštní ptáčci – Jarret
8/ Kácení akátu – Hukl
9/ Hotel Savoy – Fru Fru
10/ Žlutý kopec – Květy
11/ Tvůj stín – Minach
12/ Balada o požárním hydrantu – ZVA 12-28 Band
13/ Bitva na Tursku – Maraca
14/ Fetišista – Tomáš Kočko & Orchestr
15/ 24 hodin volného času – Okrej
16/ Místní blázen – Čankišou
17/ Sedm havranů – Tomáš Kočko
Oldřich Janota BIO:
Básník, hudebník, překladatel, vystudovaný žurnalista, v dobách totality noční hlídač či topič Oldřich Janota (*27. srpna 1949 v Plzni) napsal první písně na sklonku 60. let. Nejdříve vystupoval jako osamělý písničkář, později coby člen folk-rockové kapely Pentagram. Folkovou škatulku definitivně přerostl, když v roce 1979 sestavil dodnes kultovní skupinu Mozart K. V první polovině 80. let se Janota stal jaksi mimoděk jedním z nejpopulárnějších písničkářů, ale věhlas a halas nesvědčil jeho neprvoplánovým vizím. Raději opustil písničkovou formu a v triu s Lubošem Fidlerem a Pavlem Richterem se vrhl na novátorské experimenty s přednatočenými pásky. Pak jakoby si dopřál čas na rozmyšlenou. Na přelomu 80. a 90. let se vrátil k akustickým nástrojům a spolu s Irenou a Vojtěchem Havlovými se vydával na výlety do hájemství soudobé „vážné“ hudby. V posledních letech uzavírá kruh a hraje většinou sám s kytarou.

Rozhovor Milanem Pálešem, dramaturgem a vydavatelem alba „Ztracený ve světě“
Indies Scope se k vydávání kompilací uchyluje (kromě výročních samplerů) velmi výjimečně. Jaké důvody vedli ke zrození alba „Ztracený ve světě”?
Velmi jasný důvod, chtěli jsme vzdát hold umělci, jehož tvorbu obdivuji již od 80. let. Chci ukázat lidem a především mladé generaci, že tady žije písničkář, jehož písně neznají a měli by je znát! Chtěl jsem poukázat na kouzlo a originalitu těchto písní. A k tomu samozřejmě vznikla ideální příležitost 60. narozeniny Oldřicha Janoty. Věřil jsem, že muzikanti, ušijí písním nový slušivý kabátek.

Jaká byla dramaturgie a čím se řídil výběr písniček na albu?
Výběr písní byl zcela v kompetenci umělců, kteří píseň sami aranžovali i nahráli. Já jsem jim dal pouze poslechnout výběr písní z mého starého koncertního archívu. Ale někteří měli jasno hned, co budou chtít nahrávat, i bez mého archívu. Pořadí nahraných písní jsem již sestavoval já. Snažil jsem se je poskládat za sebe tak, aby si posluchač nevšiml, že každou píseň hraje jiná kapela. Čehož samozřejmě nelze zcela dosáhnout, protože na albu hrají opravdu rozdílné kapely. Ale snažil jsem se ty rozdíly zmírnit a zpříjemnit poslech.

Jak obtížné bylo přesvědčit interprety k nahrání písniček a které kriterium bylo důležité při oslovení interpretů?
Nejprve jsem oslovil umělce, kteří vydávají u Indies Scope, a říkal jsem si, že podle zájmu bych pak oslovil i umělce, kteří již nahráli v minulosti nějakou píseň od O. Janoty, třeba Mňágu a žďorp. Ale zájem našich umělců byl obrovský, což mě potěšilo. Nakonec jsem musel ještě některé kapely odmítnout, protože by se písně nevlezly na CD.

A co na to Oldřich Janota?
No to je spíš otázka pro něho, já jsem se snažil vydání “A Tribute to Oldřich Janota” před ním utajit a přinést mu je jako překvapení k narozeninám. To se bohužel nepovedlo, jeden muzikant mu to nevědomky prozradil. Ale doufám, že Olda Janota bude nadšený, stejně jako jsem byl já, když jsem to poprvé slyšel. Doufám, že ho potěší, když si poslechne svoje písně v podání třeba Jablkoně nebo Tara Fuki v jiné aranži s jinými nástroji. Protože já si myslím, že si všichni jeho kolegové muzikanti, dali při nahrávání strašně záležet.
KDO NAHRÁVAL A KDE:
1/ Ztracený ve světě – Jablkoň
Michal Němec – zpěv
Martin Carvan – kytara, sbor
Petr Chlouba – bicí, klávesy, sbor
Johny Jůdl – baskytara, sbor
Nahráno a smícháno ve studiu Bubny, Michal Ditrich.

2/ Země Nikoho – Žamboši
Jan Žamboch – kytara, GEM bass, djembrah a zpěv
Stanislava Žambochová – akordeon a zpěv
Jiří Nedavaška – bicí
Nahráno a smícháno v červnu 2009 ve studiu PRO-MARTS Milana Volčíka ve Vsetíně.

3/ Čekání – Tara Fuki
Dorota Barová – aranže
Nahráno a smícháno v Indies Studio – zvuk, mix, mastering Broněk Šmid.

4/ Prvnička – Cimbálová muzika Stanislava Gabriela
Stanislav Gabriel – 1.housle, viola, aranže
Tomáš Gabriel – zpěv
Pavel Šafařík – 2.housle
Tomáš Harnoš – violoncello
Jiří Rohel – klarinet
Nahráno a smícháno v Indies Studio – zvuk, mix, mastering Broněk Šmid.

5/ Červen na Svaté – Jana Vébrová a Ivan Acher
Jana Vébrová – akordeon, zpěv
Ivan Acher: kytary, piano – fonovox, sampler, zpěv
Nahráno ve studiu Černá Kuchyně v Hrádku nad Nisou.

6/ Druhý břeh – Traband
Jarda Svoboda – barytonová kytara, zpěv
Jana Kaplanová – harmonuium, zpěv
Václav Pohl – bicí
Nahráno ve studiu Školníkův byt v Praze 12. a 15.6.2009
Mix a mastering Rosťa Koňařík, studio 3bees, Praha 18.6.2009
V písni je jako sampl použito trumpetové sólo z demonahrávky písně Za okny ubíhá krajina skupiny Traband z roku 2004 (Jana Modráčková – trumpeta, Jarda Svoboda – piano).

7/ Zvláštní ptáčci – Jarret
Michal Kadlec – kytary, loop
Vítek Příkazský – kytary
Hanka Skřivánková – zpěv
Marek Ottl – piano
Tomáš Piala – bicí
Marek Štulír – baskytara
Nahráno v Experimentálním studiu v Liberci.

8/ Kácení akátu – Hukl
Petr Hudec – zpěv, ak. kytara
Karel Kloupar – el. kytara
Petr Číhal – housle
Ondřej Maňák – baskytara
Nahráno a smícháno v červnu 2009 ve studiu PÍ – VOX pánů Klementa a Nečase.

9/ Hotel Savoy – Fru Fru
Václav Bartoš – zpěv
Jan Coufal – klávesy
Adam Jikra – basa
Vladimír – samply a loopy
Nahráno u našeho Ládi v Budišově.

10/ Žlutý kopec – Květy
Martin Evžen Kyšperský – zpěv, kytara
Aleš Pilgr – bicí
Ondřej Čech – baskytara
Albert Novák – housle
Nahráno v Indies Studio – zvuk Dušan Souček, mix, mastering Broněk Šmid.

11/ Tvůj stín – Minach
Mariana Chmelařová – zpěv
Zdeněk Král – klavír, zpěv
Jaroslav Panuš – kontrabas, zpěv, šumy
Petr Hnětkovský – trombon
Nahráno v Indies Studio – zvuk Dušan Souček, mix, mastering Broněk Šmid.

12/ Balada o požárním hydrantu – ZVA 12-28 Band
Noro Červenák – zpěv, kytara
Peter Krško – bicí
Laci Červenák – kontrabas
Stanislav Fakan – housle
Nahráno v Indies Studio – zvuk Dušan Souček, mix, mastering Broněk Šmid.

13/ Bitva na Tursku – Maraca
Gabriela Vermelho – zpěv, kvinton, harmonika
Petr Filák – zpěv, kytara
Antonín Šturma – kontrabas
Adrian Ševeček – bicí
Robert Prokop – samply
Nahráno ve Studiu V – zvuk Petr Vavřík a Mikeš.

14/ Fetišista – Tomáš Kočko & Orchestr
Tomáš Kočko – zpěv, kytara, darbouka, triangl
Radek Hajda – el. kytara
Kamil Medvěd Tománek – baskytara
Libuše Černá – housle, viola
Michal Sýkora – violoncello
Nahráno v Indies Studio – zvuk Dušan Souček, mix, mastering Broněk Šmid.

15/ 24 hodin volného času – Okrej
Olda Krejčoves – zpěv, kytara, baskytara, bicí, klávesy
Nahráno ve Studiu Skouli.

16/ Místní blázen – Čankišou
Karel Heřman – zpěv
Jan Kluka – perkuse
Zdeněk Kluka – bicí
Roman Mrázek – baskytara
Martin Krajíček – el. kytara, zpěv
René Senko – tenorsaxofon
David Synák – altsaxofon, zpěv
Nahráno v Indies Studio – zvuk Dušan Souček, mix, mastering Broněk Šmid.

17/ Sedm havranů – Tomáš Kočko
Tomáš Kočko – zpěv, kytara
Nahráno v Indies Studio – zvuk, mix, mastering Broněk Šmid.

---

---