Recenze pohádkové knihy Houbařův sen od Františka Kvíze

„Před mnoha tisíciletími, když první lidé začali osídlovat náš kraj, byly zde jen hluboké temné lesy protkané pavučinami potůčků, říček a močálů, kam až oko dohlédlo.

Příchozí lidé nebyl jen lovci a sběrači, ale také zemědělci. Potřebovali proto k pěstování polních plodin volné prostory bez porostů, které by mohli zorat a oset. Místa pro svá políčka tak získávali mýcením a vypalováním zdejších prastarých lesů. Nejednou se proto dostávali do křížku s místními lesními stvořeními.

Často je třeba stromoví duchové a skalní obři zasypávali kamením, házeli po nich větve, vyvrácené seschlé stromy a vývraty.

Lesní víly a skřítci připravovali temná kouzla na jejich zahubení a lákali je do bezedných bažin.

Vodníci připravovali zrádné tůně se záludnými víry na říčkách i na tehdy ještě bezejmenné velké řece protékající napříč touto krajinou. Dravci zdejších lesů jako třeba medvědi, vlci, rysi a i spousta menších byli vysíláni k přepadání a zahánění těchto lidských vetřelců…“

A pomalu, pomalu, jste vtahováni do příběhu, který se musí číst pomalu a lehce. Měla jsem dojem, že příběhy a pohádky jsou silné, nacpané informacemi, emocemi, dějem i reáliemi. Příjemně mě pohladilo, když jsem tuto knihu četla dětem a sama se dostávala do stavu, kdy mi bylo tak hezky, jako jim. Příběhy a fantazie, kterou nelze nijak předvídat. To je obrovské plus! Vůbec jsem nikdy netušila, co se stane za rohem… co se stane v následující vteřině.

Krásné obrázky i grafická úprava

Na tom si dalo nakladatelství hodně záležet a výsledek je ohromující. Krásná jednoduchá grafická úprava je taková, že když si před sebou knihu rozložíte, máte pocit, že to je malý knižní šperk. Krásný kvalitní papír, vše pečlivé, obrázky máte chuť pohladit. Kreslily je děti a je z nich cítit ta radost, se kterou měly v hlavě příběh, pohádku, kterou se poté snažily dát na papír. Různé styly, různé obrázky, vše doplněné reáliemi Českého Švýcarska, místa, kde se příběhy odehrávají a která můžete navštívit. A jako bonus pár opravdu kvalitních fotek od fotografa Zdeňka Patzelta. Příroda, panensky čistá a drsná příroda České Švýcarska je opravdu se svou rázovitou krajinou i obyvateli, báječným podkladem pro takhle hezké pohádky.

Každá je jiná…

Každá pohádka je jiná. Zprvu mi to vadilo, mám ráda stejný řád u pohádek, ale brzy jsem tomu přišla na chuť, protože potom celá kniha působí jako bonboniéra, ze které si můžete tu vybrat bonbonek s příchutí jemného pylu fialek a lesních víl, nebo drsnější pohled do vlčí nory… nebo ledoví obři. Nebo obyčejný příběh vesnického kluka… nebo neobyčejný příběh podzemních skřítků? To potom v knize vytváří úžasné věci pro paměť – díky té rozmanitosti si budete každý příběh nějakou dobu pamatovat a každý se vám nějak otiskne do emoční paměti. A celkový dojem? Podařená kniha, kterou napsal autor, jež si ještě zachoval dětskou duši.

Není to psaní od dospělého dětem – ale od dítěte dítěti…

Tolik magických míst, tolik divokých a nezkrotných povídaček, bájí… Je to pokladnice pro podobné tvůrčí psaní, a František Kvíz to vzal za ten správný konec.

Vydalo nakladatelství IFP Publishing, 2015, www.ifp-publishing.cz