Aktualizováno 9.7.2018
Oba založili skupinu Madera, což znamená španělsky dřevo, které je pevné a zároveň i dýchá, ale přeneseně i potenciál člověka, to, co dává člověku charakter. Hudba, která skupina hraje by se dala pojmout jako městský folk (urban-folk), která čerpá z podobných zdrojů jako třeba Silvio Rodríguez (nueva canción, nueva trova), Tom Waits, Gilberto Gil (musica popular brasileira), Thomas Fersen (chanson francaise), Smashing Pumpkins nebo Zuzana Navarová. Konečný výsledek není folklór, který by odkazoval na jednu geografickou kulturu, ale spíš na tu směs, kterou se dá najít v různých velkoměstech, kde se setkávají lidé z celého světa.
Napsali o Ivánu Gutiérrezovi
” … Kytaristu Ivána Gutiérreze jsem znal dosud jen ze spolupráce se Zuzanou Navarovou na albech “Skleněná vrba” a “Zelené album”. Jeho debut jsem zaznamenal a přiznám, že jsem byl hodně natěšený na to, co uslyším. Výsledek? Krásný…”
http://o3.volny.cz
” … Ivan Gutierrez, sympatický už tím, že se nesnaží posluchačům nabídnout nějakou ambiciózní variantu world music, že se nerozhlíží, kde urvat nějakou tu výroční cenu, s pomocí několika přátel jednoduše natočil pěkné písničkové album…”
Karel Prokeš, MF Dnes
Iván Gutiérrez a Madera – diskografie
Madera (2005, Indies Records)
Madera – rozhovor s Ivánem Gutiérrezem
1) Mohl bys nám na úvod říct pár slov o vašich začátcích?
Dali jsme se s Tadeášem dohromady, připravovali jsme repertoár na koncertování. Když jsme už byli sehraní, tak jsme šli do studia natočit desku. A teď se snažíme tu hudbu propagovat a zároveň připravit půdu pro další desku.
2) Co pokládáš za váš největší dosavadní úspěch?
To, že jsme dali dohromady skupinu tak skvělých lidí na desku, která dopadla tak dobře, navzdory všem výzvám.
3) Vydali jste další CD, kolikáté je to v pořadí a čím se liší od těch předchozích? Jak jste s ním spokojeni?
Poslední se liší tím, že je na něm míň jemných citů a víc syrové energie.
4) Jaké jsou vaše plány do nejbližší budoucnosti?
Hrát co nejvíc a zároveň rozšířit repertoár na budoucí desku.
5) Co bys vzkázal čtenářům na závěr?
Ať si přijdou poslechnout hudbu, která má kořeny ve španělsky mluvícím světě, ale nenapsal ji někdo, kdo pořád tančí na pláži, nosí kostkované košile a pije mojito, ale někdo, kdo cestuje po velkoměstech na obou stranách Atlantiku, čerpá z nich a dělá z toho povzbuzující koktejl hodící se pro zasněné momenty. Hudba, která má kořeny, ale i dýchá z toho ovzduší, kde roste – jako dřevo, neboli španělsky Madera.
A že se na ně těšíme.