Aktualizováno 9.7.2018
„Název alba je taková slovní hříčka, naše texty pojednávají hlavně o citech a touhách. To, že spojením těchto dvou slov, vzniká město plné touhy, je spíš shoda náhod. Hlavním vzkazem tohoto názvu, je význam „touha jsi ty!“ říká Martin Kadlec a dodává proč erotický podtext se tak často objevuje v jeho textech. „Možná za pár let začnu psát o nutnosti důchodového zabezpečení, ale zatím se stále nejvíce nechávám inspirovat ženami. Baví mě schovávat do slov jejich tvary a vůně a doteky. A s čím si většina z nás spojuje touhy a city? Berte to jako tématický celek.“
Nové album je žánrově velmi pestré. Najdeme tu čtrnáct písní pohybujících se od tichých chansonů, přes folkrock, pop, latinu až po funky a rock. Nebýt jedné písně od Pavla Havlíka, dal by se Martin Kadlec označit výhradním autorem hudby i textů. Více propracované aranže podporují maximálně charakter písní. Zvuk alba “Touha City” je plnější, barevnější a celkově působí vyrovnaněji a vzdušněji. „Hudebním režisérem byl můj bratr Michal Kadlec, který měl nad všemi aranžemi supervizi, ale určitě se podílel i na jejich tvorbě. Aranž k písni Kolik bilo hodin v ráji má na svědomí Marek Ottl a party trumpety a pozounu byli dílem improvizace již zmiňovaného Marka Ottla a Českobudějovického trumpetisty Jindřicha Zíky.“
Natáčelo se ve Vyšebrodském studiu Honzy Friedla, který se též, spolu s Vláďou Čížkem, ujal zvukové režie. Premiérově si roli hudebního producenta a aranžéra vyzkoušel kapelník Jarretu Michal Kadlec a k natáčení přizval spoluhráče ze své kapely. Za bicí si sedl Honza Noha, na basu hraje Marek Štulír a Michal Kadlec nahrál kytary různých druhů. Na albu dále hostuje Marek Ottl (pozoun, klavír, klávesové nástroje), Jindřich Zíka (trumpeta), Martin Roubínek (bicí) a smyčcový kvintet ve složení Marcela Ottlová, Lenočka Doubová a Jan B. Novotný. „Určitě bychom hráli rádi se stabilní kapelou, ale jsme trochu namlsaní.“ Posteskne si Martin Kadlecna témá Diseyband a kapela „Kluci z Jarretu jsou vynikající muzikanti, kterých se na Liberecku nepohybuje mnoho, ale jsou časově velmi vytížení, takže s nimi nemůžeme počítat na všechna naše hraní a opravdu těžko za ně hledat adekvátní náhradu. Na druhou stranu si velmi rádi zahrajeme jen ve dvou. Chápu, že tím pořadatelům koncertů možná trochu motáme hlavy, ale nám to tak vyhovuje…“
Písničky:
1. Ante Portas – 2:28
2. Na jezeře – 4:10
3. Touha jsi ty – 2:46
4. M.M. – 2:50
5. Gajer a Mendryka – 2:30
6. Páridův soud – 2:19
7. Labutím – 3:31
8. Nech mě konturám – 2:57
9. Opilí potměchutí – 3:39
10. Tma je Mrtvý moře – 2:43
11. Zmoklá balada – 4:26
12. Francouzská – 2:29
13. Kolik bilo hodin v ráji – 2:00
14. Mezi nebem a zemí – 3:50
Rozhovor s Martinem Kadlecem:
1/ Co vás inspiruje při psaní hudby, skládáte pouze s kytarou?
Vlastně jsem už odpověděl. Nechce se mi psát, že život a svět kolem mě. Inspirují mě okamžiky, ať už krásné nebo hrůzné. Důležitý je první slogan, pak už to jde tak nějak samo, ať už s kytarou, nebo bez ní.
2/ Píšete písně i pro jiné kapely? Nebo Bouřka nad Bílou pro Jarrety je vyjímka.
Napsal jsem víceméně veškerý repertoár pro kapelu Mokrý stoupačky, ve které také účinkuji, ale to jsou takový „srandičky“. Jarret je opravdu vyjímka.
3/ Příliš nekoncertujete, jak se vlastně shání koncerty pro písničkářské duo?
Kdybych to věděl koncertujeme asi častěji, ale jestli nám něco opravdu nejde, je to ta „obchodní stranka“ muzikantství. Umění prodat se tam, kde o to stojí a kam se naše hudba hodí. Ale kam ona se vlastně hodí?!
4/ Kde Vás budou moci slyšet diváci v létě naživo?
Vzhledem k předchozí odpovědi toho moc nebude. 7.a 8. července v rámci festivalu Zahrada v Náměšti na Hanné, 4. srpna na festivalu Prázdniny v Telči v Telči a možná ještě začátkem září v Praze na festivalu Folkomín…