Debutová kniha Vítka Pokorného Ahoj mami právě na trhu

---

Ahoj mami nabízí zábavný pohled na svět očima dívky, někde mezi 20 a 30 lety, která se domnívá, že jí něco leží u nohou. Svět to ale není… Svým charakterem bude blízká především ženám, které v realistickém a přitom mírně šíleném příběhu hlavní hrdinky možná hned několikrát rozpoznají své kamarádky či kolegyně. Jedná se o typické čtení na léto, jež se zajisté stane nezbytným doplňkem a věrným společníkem na dovolených a prázdninách mnoha čtenářů. Čtení na léto ale neznamená, že váš mozek budete moci nechat doma.
Hlavní hrdinku – slečnu K. – určitě znáte, nebo jste ji přinejmenším někde potkali. Jen se Vám nesvěřila se svými úvahami o životě, smrti, jídle sexu, celebritách a všech základních otázkách bytí. Kniha nabízí legální možnost nahlédnutí do jejího nitra a to prostřednictvím dopisů, která slečna K. píše své matce po příchodu z českého maloměsta do “velkého města” pražských reklamních agentur, castingů, večírků a zcela zpitomělých postaviček ze všech koutů naší vlasti. Během svých tragikomických životních eskapád a kotrmelců stihne několik pokusů o lásku, kariéru, sebevraždu, náboženskou sektu, hospitalizaci v Bohnicích, dovolenou v Tunisu, účast v televizní soutěži, cestu do Indie a nakonec cestu k sobě samé. Kdo je ale ona sama, ví jen Bůh. Případně její psychoanalytik. Není-li to ten samý.
Použitý slang a témata dopisů působí naprosto autenticky. Jakoby vzešly z pera reálné dívky stejného věku. Způsob, jakým se Vítek Pokorný dokázal ztotožit s hlavní hrdinkou a vystihnout její vnímání reality, je naprosto fascinující.”Inspirací mi nebyl nikdo konkrétní. Jen stovky dívek, jejichž rozhovory jsem vyslechl v tramvajích, vinárnách a na diskotékách…a pak také má “zjitřená” fantazie. Vlastně každý okamžik mého života je plný divokých představ. Páral to nazval Muka obraznosti. Navíc vžívat se do kůží jiných lidí je můj denní program…”
Do světa hlavní hrdinky se ponořila i slavná česká textařka Gabriela Osvaldová, která knihu obohatila svými ilustracemi. Jak k této spolupráci došlo, popisuje Vítek Pokorný následovně: “S Gábinou se známe již asi 15 let a máme dost podobný pohled na svět. Řekl bych i smysl pro humor. Troufnu si dokonce říct, že jsme kamarádi (což je pro mě čest). Nikdy jsem nepřemýšlel o nikom jiném a ještě než mi obrázky ukázala, jsem je viděl (díky těm mým Mukům obraznosti) a věděl, že budou takový, jaký mají být. Ona k té knize patří jako vzduch k dýchání.”
Příběh slečny K. je rozdělen do dvou časových období. “Na knize jsem pracoval jen pár měsíců, ale zato s přestávkou pěti let. Děj se totiž odehrává v roce 2004 a v r.2009. A já jsem kvůli autentičnosti fakt počkal, protože jsem chtěl vědět, jak se změní pohled na svět mé drahé slečny K., která ve mne celou tu dobu žila.” vysvětluje autor svůj záměr.
Vít Pokorný ( autor knihy Ahoj mami )
• ing. ekonomie
• Dva roky zákl.voj.služby, dva roky v DP Metro, rok jako zástupce šéfredaktora týdeníku Mosty, tři roky v zahraničním obchodě, šest let rozhlasový a televizní moderátor, dvanáct let televizní dramaturg a scénárista.
• Textař, básník, autor pohádek, baletu, jednoho popového hitu a dvou dětí
Gabriela Osvaldová ( ilustrátorka knihy Ahoj mami )
• Oceňovaná textařka řady českých muzikálů a zároveň dvorní textařka Lucie Bílé
• Vystudovaná herečka, která si získala respekt i jako nezaměnitelná porotkyně ve dvou řadách soutěže Česko hledá Superstar a X Factor, matka jednoho dítěte

Ukázka z knihy:
Ahoj mami,
promiň, že jsem od tety nevolala, ale asi jí odpojili telefon. Teda to říká ona. Mimochodem tím vysvětluje, proč ho nezvedala, když jsem jí volala z policie, aby jim řekla, že u ní teď budu bydlet. (To když jsem jim byla oznámit tu krádež mobilu, vždyť víš…ptali se, co tu v Praze dělám a já jim řekla, že jsem si sem přijela vydělat na dům ve Španělsku – to dost koukali a pak hned chtěli tu tetu k telefonu) Naštěstí jim přivezli nějaké pobodané Vietnamce, tak to radši rychle ukončili. Já si spíš myslím, že teta ten telefon ani neslyšela zvonit, protože má pořád úplně vyhulenou televizi a celej den sleduje ty připitomělý telenovely. Přitom říká, že má spoustu práce.
Mami, než se ze mě stane hvězda, tak prý musím zazářit v davu. Takhle ostatně začínala i Julia Roberts (ta jak nabalila toho Gera, co hrál milionáře a zamiloval se do ní, ona byla prostitutka – dávali to loni na štědrej večer na Nově! ). Prý proč jsem jí nezavolala. Teda jako tetě, že sem jedu. (Furt o tom mluví, je to už 5 dnů a ona furt nemůže strávit fakt, že jsem u ní zazvonila a ona to nečekala. Říká, že taky klidně mohla mít pánskou návštěvu a co bych já jako potom dělala v takové situaci, ale ty dobře víš, že ona by žádnou pánskou návštěvu mít nemohla. Leda plynaře. Nebo bytovýho zloděje). Mami, natočila si mi ten díl Ošklivky Betty, jak tam pomáhala tomu slepcovi? Doufám, že jo, jinak se asi zabiju (neboj, to byl vtip… Myslím s tím zabitím. Jinak to myslím vážně.) Já ho nestihla, protože jsem byla na tom konkursu. Bylo nás tam asi 400. Hrozný!! A to o tý Julii Roberts mi říkal hlavní producent toho filmu. Je to Čech, ale zkoušel mě z angličtiny. Ještě, že jsem sebou měla maturitní vysvědčení. Nechtěl mi věřit, že jsem se jí učila 7 let. On se jí učil jenom rok a už měl americkej přízvuk. Proto jsem mu skoro vůbec nerozuměla. Nakonec mi řekl, že mě nevybral, ale že jim mám dát nějakou fotku a nemám to vzdávat. Že prej mám dobrej profil. Měla jsem u sebe jenom tu fotku, jak jsem byla malá. Tu jsem jim ale dát nechtěla, protože tu nosím pro štěstí. Tak to že prej mám smůlu. A stejně že tu by ani nechtěli. Chtěli spíš vědět, jestli bych se nechala ostříhat dohola, kdyby mě někdy příště vybrali a taky, jestli mi nevadí umělá krev, výbuchy a jestli bych točila nahatá. To poslední jsem jim teda rovnou řekla že ne. Neboj, nejsem hloupá a vím, jak to tady chodí. Je tu spousta agentur, který hledaj holky pro natáčení erotickejch filmů, ale tohle není ten případ. Tenhle film je o upírovi, kterej žije v Londýně už 300 let a spojí se se samotným ďáblem ( ten má dvě hlavy, z toho jednu na břiše) a spolu chtěj zničit svět. Pak se tam objeví nějakej senzibilní detektiv a zamiluje se do holky, která jako náhodou má s tím upírem společnou matku. Nakonec se tam objeví i Marek Vašut, ale dopadne to dobře. Všechny postřílí. A oni hledaj holky, co se nechaj tím upírem vysát. To je scénář toho filmu, ale je přísně tajnej. Vyprávěla mi to jedna holka, se kterou jsem se tam seznámila. Pracuje jako modelka a jmenuje se Martina. Modelek tam jinak bylo spousta. Vůbec je jich v Praze strašně moc a ještě víc cizinců. Jsou většinou afektovaný a divný. Ale tahle Martina byla fajn. Slíbila mi, že mě seznámí s důležitejma lidma. Zná je skoro všechny. Abys prorazila, musíš mít kontakty. To je to hlavní. Ani skoro není důležitý, jak vypadáš a co umíš, hlavně koho znáš. A já teď znám Martinu. Ale přesto, že všechny zná, tak ji taky nevybrali. Hledali totiž holky kolem 167 centimetrů, protože ten upír je taky malej. Teda ten herec. Jinak je to prej velká americká hvězda ( hrál dokonce v reklamě na Bibli). A Martina měří 180 centimetrů. Jsem ráda, že je tak vysoká, protože já vedle ní vypadám akorát.

---

---