Aktualizováno 9.7.2018
Dne 26. září 1212 vystavil v Basileji sicilský král, pozdější římský císař Fridrich II. Přemyslu Otakarovi I. listinu, která je všeobecně známá pod názvem Zlatá bula sicilská. Fridrich II. v ní především uznal dědičný královský titul českých panovníků. Právě k 800. výročí vydání tohoto jedinečného státoprávního dokumentu proběhne ve dnech 12. července až 12. září na půdě Ostravského muzea výstava „Cesta ke Zlaté bule sicilské.“
Výstava si neklade za cíl pouze prezentovat tuto významnou událost, ale především přibližuje úsilí Vratislava II., Vladislava II. a Přemysla Otakara I. o získání královské koruny. Veřejnost bude také seznámena s podstatnými změnami, které před 800 lety probíhaly na pomezí Moravy a Slezska. Obě témata spojují osoby Přemysla Otakara I. a jeho bratra moravského markraběte Vladislava Jindřicha.
První tři české krále výstava přiblíží prostřednictvím mincí a pečetí. K ozdobám výstavy budou patřit fragmenty reliéfu z kláštera sv. Jiří v Praze, kde je i zobrazen král Přemysl. Exkluzivní cimélii představuje také aquamanila vyrobená patrně u příležitosti korunovace Fridricha II. v Cáchách roku 1215. Návštěvníci mohou též shlédnout rukopisy z 11. – 12. století, zbraně z 12. století a také zdobenou mosaznou mísu z přelomu 12. a 13. století. Originál Zlaté buly sicilské nemůže být pro svůj význam v Ostravě vystaven. Proto bude listina prezentována formou zdařilé faksimile, laskavě zapůjčené Národním archivem v Praze.
Druhá část výstavy, která se věnuje proměně pomezní oblasti Moravy a Slezska, si klade za cíl dotknout se problematiky vzniku prvních měst, tedy nejen Uničova, Bruntálu, Opavy ale i Hlubčic. V návaznosti na Bruntál a Uničov bude přiblížena také hornická činnost v Jeseníkách s názornými ukázkami rud, včetně zlaté. Odraz dobových změn se projevil také na poli sakrální architektury. Poprvé budou zveřejněny výsledky archeologických výzkumů v Holasovicích (raně gotický kostel a jeho dřevěný předchůdce) a v areálu kostela P. Marie ve Starém Městě (pozdně románská trojlodní bazilika). Neopomenuty nezůstanou ani architektonické články a dílce vypovídající o podobě a výzdobě těchto zaniklých staveb z 1. poloviny 13. století. Návštěvníci se na výstavě také budou moci dozvědět, jaká situace panovala na přelomu 12. a 13. století na Ostravsku.
Ostravské muzeum při realizaci výstavy spolupracovalo s řadou předních českých i zahraničních kulturních institucí, především však s Národním památkovým ústavem ú.o.p. Ostrava.
Autoři:
Mgr. Kateřina Barcuchová, historička
Bc. Roman Bertha, historik
Mgr. Zbyněk Moravec, archeolog