Monika Žáková vychází z odkazu experimentální tvorby 60. let, ale přitom živě reaguje na současnou skutečnost. Zajímají ji vztahy tvarů, využívá různé materiály, rozvíjí rozmanité technické postupy. Navazuje na tvorbu umělců, kteří došli ke střídmým a jednoduchým řešením, jež však vyrůstala z dlouhého promýšlení nejrůznějších možností. V poslední době došla k užití plechu, který skládá do přesných forem a vytváří přísně uspořádané reliéfní objekty. Ty doplňují kresby, které s nimi výrazově souvisejí. Výstava se soustřeďuje na co nejúspornější vyjádření, kresby i objekty se rozvíjejí na základě podobných principů. Tvoří tak promyšlený celek, v němž je však možné improvizovat a který nabízí různé proměny a variace.