Více než funkce či symbolické významy mříže je pro Lukáše Hájka (*1980) přitažlivé její estetické řešení. Ke zdánlivě rutinnímu kovářskému dílu v loubí budovy bývalé ostravské radnice přisadil vlastní stélu a spolehl na naši schopnost všimnout si podobností rytmu štíhlých svislých kovových tyčí mříže s vertikálními žebry v horní části stély a kovovými jehlami v části spodní. Zjevně ho zaujala také dekorativní zakončení tyčí, stylizovaná do jakýchsi hrotů kopí, patrně kvůli připomínce ozbrojené stráže, jejíž je mříž funkční analogií. Také tyto hroty jsou ale pro Hájka důležité zejména jako protějšky špiček kovových jehel v jeho objektu.